Dobrovolnictví jako životní styl?

Pomoct paní s taškou, pustit sednout v šalině babičku, kámošovi vymalovat obývák, sousedovi nakrmit kočku nebo zastavit na přechodu a počkat až přejde celá školka . Tohle známe snad všichni, možná jen s drobnými rozdíly. Pomáhat v nějaké míře nás evropská kultura učí už od malička. Taky nás ale učí, že když podepíšu smlouvu na práci, bejvá tam napsaná odměna. Co je na tom dobrovolnictví, že se tolik propaguje a je kolem něj tolik řečí?
dobro

Organizovaná „karma zdarma“.


Někdy se říká, že je dobrý jít štěstí naproti. V tom bych viděl dobrovonictví jako příležitost. Nemusíte vyhlížet náhodnou příležitost, stačí se rozhlédnout v rodném městě po organizacích, které shání dobrovolníky. Celkem jistě najdete zajímavou, zábavnou nebo dostatečně jednoduchou aktivitu! (často se stane, že bude aktivita splňovat všechna tři kritéria) Super je, že se také dá vybrat z jednorázovek nebo dlouhodobých záležitostí. Nechte si nabídnout konání dobra a vyberte si sami.

 

A proč tu práci organizace potřebujou?

 

Možná se taková otázka někomu nabídne. Kdyžna to nemají zaměstnance, proč to má někdo dělat zadarmo? No protože každý má rád něco navíc, bonusy, extra bodíky,… Pokud mají zaměstnanci plný ruce práce s festivalem, hodí se jim, že někdo bude kontrolovat vstupenky. Pokud je zaměstnanec sociální pracovník a má udělat hezkej příspěvek na sítě, ocení pomoc někoho, kdo se v tom orientuje!
Dobrovolnictví je často o vylepšení, zjednodušení nebo i zkrášlení. Jako, když si doma říkáte, že by bylo super přimontovat třetí poličku na kytky, ale jste rádi, když večer před spaním sotva umejete nádobí

dobro

Na co je smlouva, když to dělám zadarmo?

Jde o vzájemný závazek, i když tam nejsou peníze. Pokud řeknete, že něco uděláte, druhá strana s tím počítá. Zároveň se ve slušných organizacích o dobrovolníky dobře starají. Zařídí pojištění, občerstvení a vedení – k tomu se ve smlouvě organizace zaváže. Některé z větších organizací zastřešují menší – jsou tzv akreditované. Najděte si nějakou a můžete se i jenom nezávazně poptat na všechny tyhle věci.

Např.: INEX SDA, JDC, Ratolest Brno, Slunečnice Děčín, Asistence o.p.s.

Jedná se pouze o maličký vzorek.

dobro

Láká mě to, ale nemám čas.

Velkou pomocí je i podpora organizací, který se vám líbí. Může to začínat tím, že sdílíte jejich příspěvky na sockách a povíte o jejich činnosti na drinku kámošům. Zmíníte se, že jsou super, že shání dobrovolníky a jsou skvělý. Nebo můžete posat nebo posílat peníze. Posílat ve smyslu pravidelnýho příspěvku v hodnotě jakou si můžete dovolit. A pochlubit se, že to děláte! Protože to je k pochvale. V Británii mají rodiny třeba tři oblíbený neziskovky a posílají každý pár liber měsíčně. Když to takhle pro jednu organizaci udělá 300 lidí, může jim to výrazně pomoci.

Buďte dobrovolník hlavně podle sebe! Ale rozhodně bych to doporučil všem lidem do jednoho.

dobroplakat

Více článků:

michal2

Jak jsem se poprvé narodil (2. díl)

„Přesluhuju, no a co?“ Seriál Michala Pragera, který popisuje jeho život. Jaký je, jaký byl, jak proběhl. Rozhovory se svými blízkými se snaží přiblížit sobě a těmito zápisy i vám. Začtěte se a sledujte další díly!

leona

Humans of Neuro.D #005 Leona

„Humans of Neuro.D“ je série rozhovorů. Zaměřuje se na lidi, kteří mají něco společného s neurodegenerativními onemocněními, primárně pak na ty, kteří jím sami procházejí. Nejedná se o náhled do diagnózy, ale do života. Přestože zúčastněné spojuje právě ta, dotazy směřují hlavně k žití samotnému.

michal2

Jak jsem zemřel (1. díl)

„Přesluhuju, no a co?“ Seriál Michala Pragera, který popisuje jeho život. Jaký je, jaký byl, jak proběhl. Rozhovory se svými blízkými se snaží přiblížit sobě a těmito zápisy i vám. Začtěte se a sledujte další díly!

iva

Jak jsem si vzala studijní volno

Řády naší církve (Českobratrské evangelické) umožňují kazatelům čerpat krátkodobé studijní volno – čtrnáct dnů každý rok. A také dlouhodobé studijní volno, tzv. sabatikl – tři měsíce za každých pět odpracovaných let. Ano, máme se skvěle.
(článek je napsán dobrovolnicí Ivou, která se zúčastnila výpravy s vozmeny do Banátu v Rumunsku)

Humans of Neuro.D #004 Jindra

„Humans of Neuro.D“ je série rozhovorů. Zaměřuje se na lidi, kteří mají něco společného s neurodegenerativními onemocněními, primárně pak na ty, kteří jím sami procházejí. Nejedná se o náhled do diagnózy, ale do života. Přestože zúčastněné spojuje právě ta, dotazy směřují hlavně k žití samotnému.

norsko1

Norsko s RadoVanem ´24

Tento článek vznikl po návratu z výpravy do Norska s RadoVanem z.s. Byl napsán dobrovolnicí, která se přímo zúčastnila, jako osobní „deníček“. My tím děkujeme za příspěvek na blog a za účast na akci!